Meteostanice ČZU
Většina čísel na portálu je modelovaná nebo interpolovaná do plochy celého katastru. Tohle ne. Tady jsou hodnoty, které opravdu naměřilo čidlo na konkrétním místě. Platí přesně pro to místo: stanice v Praze neřekne nic o srážkách na Vysočině, protože bouřka spadne o dva kilometry vedle a je to jiné číslo.
Plná agrometeorologická stanice: teplota a vlhkost vzduchu, srážky, vítr, teplota a vlhkost půdy po hloubkách a čtyřsložková radiační bilance nad porostem i nad černým úhorem.
Naměřená data ze stanice
Radiační bilance je energie, která povrchu za den zůstane: příchozí sluneční záření mínus odražené, plus dlouhovlnné z atmosféry, mínus vyzářené povrchem. Kladná hodnota znamená, že se povrch ohříval, a je to zároveň energie dostupná pro výpar.
Načítám průběh…
Archiv sahá k 31. března 2004. U starších let mohou u části čidel hodnoty chybět, sloupec pak v souboru zůstane prázdný, protože stanice se dostavovala. Hodinová a jemnější data jdou stáhnout po 31 dnech, denní za celý archiv.
Naměřená data za zvolené období
Stanice v areálu Výzkumné stanice Troja, KZ FAPPZ ČZU v Praze: teplota a vlhkost vzduchu, srážky, vítr, globální radiace, teplota a vlhkost půdy a odvozené veličiny včetně referenční evapotranspirace.
Naměřená data ze stanice
Odvozené veličiny stanice nepočítá z ničeho navíc, dopočítává je z teploty a vlhkosti vzduchu. Sytostní doplněk říká, jak moc je vzduch „žíznivý“: čím vyšší, tím rychleji se z porostu odpařuje voda. Potenciální výpar podle Penmana je odhad, kolik vody by se odpařilo z dobře zásobeného povrchu.
U nás archiv začíná 13. července 2026, kam dosáhla první dávka od EMS Brno. Starší měření stanice má, jen je u sebe: museli bychom o ně požádat. Hodinová a patnáctiminutová data jdou stáhnout po 31 dnech, denní souhrny za celý archiv.
Načítám průběh…
Naměřená denní data za zvolené období
Zdroj: stanice ČZU Praha-Troja, provozovaná v síti EMS Brno. Časy jsou v SEČ, stanice nepřechází na letní čas. Originál včetně grafů je na emsbrno.cz.
Proč jsou stanice jen dvě
Jsou to stanice, které provozuje a spravuje sama univerzita, takže u nich ručíme za to, jak jsou postavené a kalibrované. Hustou síť měření po celém Česku má ČHMÚ a jeho data jsou v portálu použitá všude tam, kde se počítá s plochou: v mapě, v historii katastru i ve výhledu srážek.
Naměřená data ze stanice a modelovaná data pro katastr se běžně liší a není to chyba ani jednoho. Stanice měří bod, model popisuje plochu.