Předpovědi počasí jsou přesné přibližně na tři dny dopředu, v delším časovém horizontu se jedná již o hrubé odhady, které mohou, ale nemusí vyjít. Určitě není možné 1. července říct, zda na Štědrý den bude sněžit. Je to proto, že atmosféra je velice složitý systém, ve kterém fungují zákonitosti teorie chaosu včetně efektu motýlích křídel, který nám říká, že i malá změna v počátečních podmínkách může způsobit velkou odchylku na konci (např. studovaného období). V médiích se s těmito informacemi někdy můžete setkat, neberte je ale vážně. Nebo si je z legrace zapište někam do diáře a pak porovnejte realitu s tím, co bylo před půl rokem předpovídáno 🙂

Předpověď počasí má jen určitou pravděpodobnost, není to myšleno tak, že „tak to bude a ne jinak“. Předpovědi počasí se dělají na základě složitých matematických rovnic a v současné době nejsme schopní ani s využitím nejmodernějších superpočítačů na 100 % vědět, jak bude vypadat počasí v konkrétní čas na konkrétním místě. Tzv. chybné předpovědi se častěji vyskytují při složitých atmosférických situacích. Předpovědní modely se stále vyvíjí a zpřesňují, ale atmosféra je velice komplikovaný systém a nefunguje tak jednoduše, jak bychom si přáli. Co se týká například srážek, doporučujeme používat výstupy radarů (např. zde http://radar.bourky.cz/), které zobrazují aktuální srážkové pole nad územím České republiky a je na nich možné odhadnout rychlost a směr pohybu srážkové oblačnosti.

Klima se v průběhu času měnilo v minulosti, mění se postupně i v přítomnosti a bude se měnit i v budoucnosti. Toto je dáno klimatotvornými faktory, které můžeme rozdělit do čtyř základních skupin – astronomické, geografické, cirkulační a antropogenní. V současné době se na změnách klimatu, čímž rozumíme postupný posun klimatického režimu v daném místě, podílí zejména antropogenní faktory, a to hlavně emise skleníkových plynů a změny ve využívání krajiny, jako jsou např. odlesňování krajiny či urbanizace. Takže ano, v současné době opravdu pozorujeme klimatickou změnu a očekáváme její pokračování do budoucnosti, zejména v souvislosti s množstvím vypouštěných skleníkových plynů činností člověka.

Odhad vývoje klimatu je obecně spolehlivější než předpověď průběhu počasí na několik dní dopředu, a to proto, že klima je určováno globálními a geofyzikálními procesy, které se mění relativně pomalu, zatímco počasí je ovlivněno faktory, které se mění často velmi rychle.  Pokud dostatečně pochopíme zmíněné procesy a dokážeme je předpovědět v delším časovém horizontu, pak bude možné výsledky projekcí považovat za přijatelně spolehlivé. Zde bychom ale rádi upozornili na to, že se projekce klimatu vždy dělají pro určité scénáře vývoje emisí skleníkových plynů. A jelikož nevíme, jak se toto bude do budoucna vyvíjet, nejsme schopní na 100 % říct, že za 50 let bude průměrná roční teplota na našem území vyšší přesně o 2,48 °C. Opět zde pracujeme pouze s určitou pravděpodobností, nikoli s jistotou.

Na webových stránkách ČHMÚ jsou na základě zákona č. 123/1998 Sb. zveřejněna jak denní, tak měsíční data pro desítky měřících stanic v České republice od počátku měření (nejstarší měření začínají v roce 1961). Jsou zveřejněny údaje o průměrné, maximální a minimální teplotě vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu, úhrnu srážek, výšce nově napadlého sněhu, celkové výšce sněhové pokrývky, době trvání slunečního svitu, průměrné a maximální rychlosti větru. Je nutno podotknout, že nejsou dostupné všechny faktory pro všechny stanice, velká část stanic jsou stanice srážkoměrné, kde jsou údaje jen o srážkách a sněhu. Užití dat se řídí podmínkami, které jsou zveřejněny na uvedených odkazech. Za data tedy není potřeba nic platit, jsou volně dostupná.

https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/denni-data/Denni-data-dle-z.-123-1998-Sb

https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mesicni-data/mesicni-data-dle-z.-123-1998-Sb