Prahové hodnoty teploty vzduchu, půdy a úhrnu srážek pro jednotlivé skupiny plodin.
Detailní informace o plodině
Teplotní požadavky:
- klíčení: minimum 10 °C, optimum 20–25 °C
- růst: minimum 10 °C, optimum 20–28 °C, maximum 35 °C
- při teplotě pod 10 °C se zastavuje růst
- správné opylování v rozmezí teplot 15–30 °C
- teploty nad 35 °C způsobují problémy s vyzráváním plodů
- při teplotě půdy pod 12 °C je zpomalena mineralizace dusíku
- mulčování slámou při teplotě půdy nad 15 °C
Vláhové požadavky:
- vláhová potřeba plodiny: 450–500 mm
Choroby a škůdci:
- plíseň rajčete
- alternáriová skvrnitost
- septoriová skvrnitost
- molice
- mšice
- třásněnky
Detailní informace o plodině
Teplotní požadavky:
- minimální teplota pro pěstování 15 °C
- maximální teplota pro pěstování 30 °C (při vyšších teplotách opadávají květy)
- optimální teplota pro pěstování 22–25 °C přes den, 15–18 °C v noci
- teplota pro klíčení při předpěstování sadby 25–30 °C
- teplota po vzejití předpěstované sadby 15–17 °C ve dne, 12–14 °C v noci po dobu 1 týdne
- do vysazení do venkovních podmínek dále udržovat teplotu 20 °C ve dne a 14–16 °C v noci
Vláhové požadavky:
- závlaha za vegetační sezónu 240–400 mm
- objem jedné závlahové dávky 15–20 mm
- při použití kapkové závlahy je vhodný objem 0,5 l vody na rostlinu a den
Choroby a škůdci:
- virové mozaiky
- suchá špičková hniloba
- šedá, bílá hniloba
- bakteriální skvrnitost papriky
- mšice a další škůdce jako u rajčat
Detailní informace o plodině
Teplotní požadavky:
- minimální teplota pro klíčení 10 °C
- teplota půdy pro vysazení 15–18 °C
- optimální teplota 25 °C přes den a 16–18 °C v noci
Vláhové požadavky:
- závlaha za vegetační sezónu 180 mm
- objem jedné závlahové dávky 10–12 mm (v desetidenních intervalech)
- vhodná kapková závlaha
Choroby, škůdci:
- virová mozaika okurky
- virová žlutá mozaika cukety ZYMV
- plíseň okurky (vývoj při teplotě 20–25 °C)
- padlí tykvovitých
- antraknóza okurky
- mšice
- svilušky
Detailní informace o plodině
Teplotní požadavky:
- teplota klíčení 18–20 °C
- optimální teplota pro růst je 18 °C
- nárůst bulev probíhá při teplotách 17-24 °C
- teplota při předpěstování: 18–20 °C ve dne, 16 °C v noci
Vláhové požadavky:
- celkem 380 mm s potřebou v květnu až září
- pravidelně se zavlažuje v srpnu a září dávkami po 20 mm
Choroby a škůdci:
- septoriová skvrnitost listů celeru
- korkovitost celeru
- mšice
- pochmurnatka mrkvová
Detailní informace o plodině
Teplotní požadavky:
- minimální teplota pro klíčení 2–3 °C
- minimální teplota pro růst rostlin 5 °C
- optimální teplota pro růst rostlin 18 °C
- teplota půdy: 10–13 °C
Vláhové požadavky:
- závlahová dávka 5 mm v 3–4denních intervalech (v létě každý den)
Choroby a škůdci:
- houbovitá choroba krčků
- květilka zelná
- dřepčíci
Detailní informace o plodině
Teplotní požadavky:
- minimální teplota pro klíčení 5 °C
Vláhové požadavky:
- celková dávka závlahy 250–350 mm za vegetační sezónu
- závlahy doporučeny zejména v měsících červnu a červenci
- závlaha je nezbytná u ozimé cibule
- závlaha je doporučená u jarní cibule (cca 60 mm v květnu a červnu)
Choroby a škůdci:
- bakteriální hniloba
- plíseň cibule
- fuzáriová hniloba
- krčková hniloba
- háďátko zhoubné
- květilka cibulová
- vrtalka pórová
- třásněnky
Detailní informace o plodině
Teplotní požadavky:
- minimální teplota pro růst 5 °C
- optimální teplota pro růst 15–20 °C
- minimální teplota pro klíčení 5 °C
- optimální teplota pro klíčení 18–20 °C
- jarovizace raných odrůd – teplota 4–7 °C po dobu 3 týdnů
- jarovizace pozdních odrůd – teplota 0–8 °C po dobu 15 týdnů
Předpěstování raných a poloraných odrůd:
- teplota při klíčení 20 °C
- teplota při vzcházení 6–10 °C
- při slunečném počasí: teplota přes den 16–19 °C, teplota v noci 10–12 °C
- při zatažené obloze: teplota přes den 12–16 °C, teplota v noci 6–10 °C
Vláhové požadavky:
- srážková potřeba raných odrůd: 300 mm
- srážková potřeba pozdních odrůd: 620 mm
- závlahy raných odrůd: duben až červen, celkem 150 mm
- závlahy letních odrůd: květen až srpen, celkem 250 mm
- závlahy pozdních odrůd: květen až září, celkem 300 mm
Choroby a škůdci:
- bakteriální měkká hniloba, bakteriální žilkovitost
- nádorovitost kořenů brukvovitých
- plíseň brukvovitých
- alternáriová skvrnitost brukvovitých
- fomová hniloba
- dřepčíci
- mšice
- třásněnky
- bělásek
- květilka
- molice
Agroklimatické zonace výroby polních zelenin na území ČR s ohledem na změnu klimatu a rostoucí poptávku po lokální produkci
Řada druhů zeleniny bude moci být do budoucna pěstována v místech, kde to dosud nebylo možné, čímž by bylo možné snížit množství dovážené zeleniny. Pěstování zelenin ve vhodných oblastech by i v ČR bylo přínosem nejen pro produktivitu vlastní rostlinné výroby, ale zelenina by mohla mít i nezanedbatelný význam jako tržní plodina. Dosud malé rozšíření ploch plodové zeleniny v ČR lze vysvětlit tím, že jde v našich podmínkách o maloobjemové plodiny, že nejsou k dispozici vhodné odrůdy pro půdně-klimatické podmínky ČR a že plodová zelenina u nás dává jen malou výnosovou jistotu, která je ovlivněna zejména značnou náročností na teplotu. V důsledku vývoje a zavádění nových výnosných odrůd se nyní začíná rozšiřovat i pěstování rajčat, paprik, lilků a melounů do vyšších zeměpisných šířek. Možnost výběru vhodného stanoviště a vhodné odrůdy je proto hlavním faktorem, který v současné situaci v podstatě rozhoduje o pěstitelském úspěchu. Pod pojem vhodnost odrůdy musíme zahrnout i značnou přizpůsobivost k častým výkyvům počasí jak během přechodného jarního období v době zakládání a vzcházení porostů, tak i v průběhu hlavní vegetační sezóny. Pro rentabilní pěstování zelenin je tak nutné věnovat velkou pozornost jak již zmíněnému výběru odrůdy, volbě polohy a pozemku, včetně jeho přípravy, tak i všem dalším agrotechnickým a ochranným opatřením. Této problematice se věnuje naše kolegyně Vera Potopová, a to v rámci výzkumného záměru „Agroklimatické zonace výroby polních zelenin na území ČR s ohledem na změnu klimatu a rostoucí poptávku po lokální produkci“, na kterém se kromě pracovníků Katedry agroekologie a rostlinné produkce (FAPPZ, ČZU) podílejí také kolegové z CZECHGLOBE – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Experimentální činnost probíhá ve spolupráci s podniky a farmáři, kteří se věnují pěstování zeleniny v oblasti Polabí, což je teplá klimatická oblast České republiky, ve které se do budoucna předpokládají potíže s dostupností půdní vody. Pro pokus byly vybrány teplomilné zeleniny, jako jsou rajčata, papriky a lilky, neboť se do budoucna, vlivem klimatické změny a zvyšováním teploty vzduchu, předpokládají ideální podmínky pro pěstování právě těchto zelenin, a to za podmínky dodržení minimálních závlah. Nutno ale podotknout, že ze všech zemědělských plodin je zelenina nejnáročnější na manuální práci a čas strávený jejím pěstováním . Z tohoto důvodu bylo nutné do pokusu zapojit více osob, které se věnovaly péči o rostliny. Jelikož ČZU dlouhodobě spolupracuje se zelinářskou farmou Hanka Mochov, byli její pracovníci do tohoto projektu také zapojeni. Pokus probíhal tak, že nejprve agronomové předpěstovali sazenice výše zmíněných zelenin, a poté byly tyto sazenice vysazeny na volné pole s tím, že byly rozděleny do skupin, na které byly použity různé agrotechnické postupy pěstování (různá dávka závlah, použití fólie na zakrytí okolní půdy apod.). Během vegetačního období byla průběžně monitorována fenologie (tzn. fáze růstu rostlin) plodin a bylo určeno, v jaké fázi plodiny potřebují nejvíce vody. Dále probíhal sběr biomasy, vyhodnocení listové plochy, hmotnosti dozrálých plodů a dalších parametrů. Byl proveden také chemický a hydrologický rozbor půdy. Nasbíraná data posloužila pro validaci růstových modelů.
Proč a jak využíváme v zemědělském výzkumu klimatické modely?
Propojení nejnovějších klimatických modelů s růstovými modely nové generace je moderní nástroj umožňující analyzovat dopady změny klimatu na výnos zemědělských plodin na globálních, regionálních i lokálních úrovních. Zároveň umožní definování oblastí a omezujících podmínek pro zvýšení plochy a ekonomické efektivnosti pěstování teplomilných zelenin.
Kategorizace území podle optimálních podmínek pěstování pro jednotlivé druhy zelenin
Mapy regionalizace výroby polní zeleniny bude vycházet z podrobného vymezení vhodných oblastí pro pěstování plodové zeleniny na území ČR.
Foto z terénu
